Včelařská konference

včelařit 600 metrů vysoko? To je pomalu na to najít si zimní stanoviště někde v nížině a tam zimovat a vrátit se se včelami až v těch 600 metrech je prní pořádná snůška.

600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce.

"600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce."
-----------------------------------------
S tím souhlasím, ale v nížině máte dřívější rozvoj včelstev možná až o měsíc, teploty v zimě podstatně vyšší a tudíž spotřebu nižší a plus k tomu můžete počítat se zimními prolety.
Takže lepší snažší zimování plus k tomu do snůšky v horách máte z nížiny úly nacpané včelami , zatímco včelstva v horách teprve zesilují.
A opačně to je podobné, kde v horách už včelstva silně omezují plodování, protože přes noc jsou už pravidelné mrazíky nebo dokonce padá sníh a denní teploty taky nic moc, v nížině včely ještě dost plodují a dají se ještě krmit.

Stím nejde souhlasit, je známo, že nižší teploty a menší výkyvy křivky venkovních teplot, jsou příznivější pro zimování.

Rozvoj po proletu je druhá věc. Ta je právě ukázková u Kolomého, nemá krom krádeží větší problém nachystat včelstva na snůšku.

Jsou známy proudy na jaře, které ochlazují více JM, protože jsou ve větrném pásu a Rakušáci toho pásu velmi aktivně využily při stavbě větrných elektráren jak hub po dešti, což je doufám jasný důkaz toho, že jaro tu není přímo na Jihu až tak optimální jak by mohl někdo neznalý tvrdit. Není to pravda. Lepší podmínky jsou nad Prahou a občas i na Vysočině. Stačí prohlédnout inverzní data o průběhu jarních počasí a nebo i zde archiv o proletech. Prolety a inverzní počasí nejdou dohromady.

Co se týká snůšek květenství vždy dá více, když má více zásobních látek což prodloužené teplé počasí často nezaručuje, viz zimní kruhy na pařezu, čím širší, tím méně kvalitní řezivo. A čím je v zimě tepleji, tím je kruh širší.

Hodně lidí si myslí, že na Jihu se plivne do hliny a urodí se, není to pravda. Rostliny stejně jako lidé reagují lépe na chladnější průběh počasí než na horko a hic. Takže pro např. medonosnost akátu je vždy lepší chladnější a mokrý podzim než suchý a teplý podzim, nevyvinou se totiž květové pupeny.

A tak se dá pokračovat dál, včetně kvalit půd kde nezáleží na poloze ale na geologických mapách výskytu různých hornin. Zde je většinou naplavenina v Lužních lesích a ta má velký sklon ke ztvrdnutí - slinování. A blbě dělá hrudky. Nyní dokonce se tu hodně půd vrací do stavu jezů a různých vodních děl, úrodnost je nanich hodně mizerná. Jde o okolí známých V. Pavlovic, Bořetic, Kobylí, ale i jinde, kde byly dříve mlýnské náhony a komančové chtěli poručit dešti. Není tu taková pohoda jak si hodně lidí z Čech myslí. Navíc se tu přestávají kvůli turistům pěstovat stromořadní entomofílie jako švestky, třešně, protože je poškozují, stejně jako celé okolí LVA. (Lednicko-Valtický areál) Turistika přírodu ničí a stím i včelu._gp_


.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 8. 2017
Re: prodej včelstev (70787) (70788) (70790) (70791) (70794) (70798) (70802) (70861) (70864) (70869) (70870) (70872) (70873) (70874)

"600mnm a včelařství se nevylučuje. Čím výše, tím lépe. Kolomý dokonce v podobné výšce učí už nějakou dobu včelařský český národ včelařit. Takže je to více o schopnostech a podmínkách než výšce."
-----------------------------------------
S tím souhlasím, ale v nížině máte dřívější rozvoj včelstev možná až o měsíc, teploty v zimě podstatně vyšší a tudíž spotřebu nižší a plus k tomu můžete počítat se zimními prolety.
Takže lepší snažší zimování plus k tomu do snůšky v horách máte z nížiny úly nacpané včelami , zatímco včelstva v horách teprve zesilují.
A opačně to je podobné, kde v horách už včelstva silně omezují plodování, protože přes noc jsou už pravidelné mrazíky nebo dokonce padá sníh a denní teploty taky nic moc, v nížině včely ještě dost plodují a dají se ještě krmit.

"Stím nejde souhlasit, je známo, že nižší teploty a menší výkyvy křivky venkovních teplot, jsou příznivější pro zimování. "
----------------------
Když to je tak, tak proč už dávno nezimujete na horách 600 - 1000 metrů vysoko? A na jaře nejezdíte za snůškou dolů?
To je jen řečnická otázka.
Stálejší a nižší teploty jsou možná lepší, pokud ale trvají stejnou dobu. A to na horách zrovna není. Tam je ta doba mrazů bez proletů 1.5 - 2x delší. A takové zimování je už potom pro včel výrazně horší.
Jinak teplejší zima v nížinách se dá kompenzovat tím, že nemáte dvoustěnné nebo izolované úly, ale třeba jednostěnné, případně velikostí česna, uteplením, neuteplením strůpku atd. V nejhorším případě můžete pořád použít "mrazicí úly" neboli úly, kde se v uteplivce sráží a v zimě mrzne vhkost, takže se v úlech drží zima i když venku je už nějakou dobu teplo.
Prostě pořád si myslím, že je mnohem lepší zimovat v nížině a do hor vyjet až s rozvinutými včelstvy. Třeba rovnouz na květ borůvky v květnu.